1. Filtr vnímání reality a sebe sama - každý člověk něco umí a něco neví, a něco jiného považuje za důležité a něco jiného ne. Zde se projevují dvě základní a podstatné zákonitosti:

A to A.) zákonitost přitahování se opačného - protiklady se přitahují, co mi chybí nebo co nemám a můj partner má, a za B.) potřeba harmonie a souzvuku. To jsou dvě základní věci, které na první pohled vypadají protichůdně, ale nejsou.

Například: Máme tu nějakého Róma, který vyrůstal v romském prostředí v rodině hudebníka. Tento rom bude často posuzovat lidi podle toho, jací jsou hudebníci, jací mají hudební sluch, což v hudbě dokázali. Zároveň ho ale bude přitahovat častokrát i žena, která nemusí mít vůbec hudební sluch, ale má něco, co on sám nemá. Např. vzdělání, vysokou školu, vysportované atletické tělo nebo je blondýna. Dejte tomu, že se seznámí s takovou blondýnou, která vyrůstala v rodině sportovců a vzdělanců. To znamená, že její rodiče mají vysoké školy a věnují se sportu. Řekněme, že ona nemá hudební sluch a už vůbec neví hrát na nějaký hudební nástroj. A tento rom v hudbě něco dokázal. Je relativně známý. Je zde velká pravděpodobnost, že se budou přitahovat, pokud za A.) Ona má zájem o hudbu, přestože hudebně není vzdělaná a on ji svou hudbou okouzlill a za B.) Ona jeho bude přitahovat, pokud on bude přikládat důležitost vzezření , a stejně tak i vzdělání. Každý z nich má něco, co ten druhý nemá (princip protiklady se přitahují), ale zároveň je zde potřeba harmonie. To znamená, že to, co oba nemají i vnímají jako nedostatek. Dejme tomu, že tato blondýna nejen, že nemá hudební sluch a hudební vzdělání, ale hudba ji v podstatě ani nijak nezajímá. V tom jí případě ten rom bude úplně ukradený. Dejme tomu, že tento rom by byl velmi známý a vzdělání a sportovní vzhled jsou mu lhostejné, tak ho tato blondýna přitahovat nebude. Nebude tam možnost harmonie.

    2. Energie - další příklad se týká energie. Dejme tomu, že by ten rom měl nějakou vážnou nemoc nebo byl na tom energeticky špatně. V tom případě zmiňovaná blondýna přestane mít o něj zájem. A pokud to bude na začátku vztahu, tak o něj nebude mít zájem vůbec. Energetický stav člověka velmi působí na přitažlivost. Když je někdo nemocný, či nevyspalý, tak zcela určitě nikoho ani neokouzlí! Když je někdo naopak zdravý, plný síly a vysportovaný, tak automaticky přitahuje druhé pohlaví. Peníze jsou také energie. A to je také důvod, kvůli kterému jsou bohatí lidé přitažlivější než chudí lidé. Mají více energie, jsou uvolněnější, a tím pádem pro druhé pohlaví přitažlivější.

    3. Duševní, duchovní a tělesný vývin - podle toho na jaké úrovni se daný člověk nachází duševně, duchovně, tělesně, psychicky a fyzicky, má i určité nároky na duchovnost, tělesnost, psychický, duševní a duchovní vývoj i toho druhého partnera.

Příklad: kážeme si to znovu na příkladu roma. Dejme tomu, že by se vzali, jeho energetický problém skončil, najednou je opět zdravý a blondýna má o něj znovu zájem. Rom však nemá skončenou ani základní školu. Ona má vysokou školu. Po nějakém čase jí to začne vadit. Pokud ale on projeví určitý zájem o to, že si řekne něco v tomto smyslu:"Ok, vyrůstal jsem v takovém prostředí, neměl jsem šanci, neměl jsem možnost studovat, teď ale mám možnost udělat si alespoň maturitu", tak v podstatě ten handicap , jakoby vykryje a znovu v očích té blondýny neskutečně povyroste a ona opět začne mít o něj zájem.

To, co z toho celého vyplývá ještě neznamená, že ten jiný partner musí nějakým způsobem v té oblasti dosáhnout totéž, co ten druhý, ale čím vyšší je někdo tělesně, duševně, duchovně či finančně, tím větší minimální nároky na tělesnost, duševnost , duchovnost a finance toho druhého má.

Dejme tomu, že tato blondýna přestane mít zájem o hudbu jako takovou, přestane být jeho fanynka a řekne, že hudba je vše jen hloupost, tak on přestane mít o ni zájem. Přestanou si jednoduše rozumět. Ale dejme tomu, že tato blondýna přesto, že nemá hudební sluch, má rytmus a řekne si, že: „"Ok, já jsem se dosud hudbě nevěnovala, nikdo mě k tomu nevedl, ráda bych si ale udělala nějaký kurz bubnování a chci se naučit hrát na indické tabla " (druh bubnů, který se používá v indické klasické hudbě), tak znovu v očích toho Roma velmi povyroste. On opět začne mít o ni zájem a začnou si znovu rozumět.

To, co je vždy velmi přitažlivé a nakažlivé je dobrá nálada a úsměv. Člověk, který se usmívá je vždy přitažlivější než ten, který se mračí. Pokud je ale tento úsměv umělý, usmívám se jen proto, abych se někomu zalíbil, tak to ten druhý člověk vycítí. To znamená, že tam je velmi podstatné, aby se člověk snažil změnit svůj přístup k životu, meditoval, četl duchovní literaturu, literaturu o pozitivním myšlení nebo nějakou psychologickou literaturu tak, aby v rámci možností viděl ten poloprázdný pohár jako poloplný. Je to sice jednoduchá věta - vidět poloprázdný pohár jako poloplný, ale neskutečně to změní auru toho daného člověka.

Dále je velmi nakažlivé přirozené sebevědomí. To znamená, že člověk nemá šanci někoho druhého okouzlit, pokud nemá přirozené sebevědomí.

Například: Můžeme to uvést znovu na příkladu roma. Pokud bude mít on kvůli tomu, že je rom pocit, že je méněcenný, tak se to projeví i na vztahu. Když si blondýna bude o sobě myslet, že kvůli tomu, že nemá hudební sluch, tak je méněcenná, tak se to také projeví na tomto vztahu. Pokud má ale člověk zdravé sebevědomí a řekne si: "Ok, toto vím a toto zase nevím, a stále se něco učím", tak se to na tom vztahu projeví znovu pozitivně.

Každý člověk něco umí a něco neví. Každý !!!Ale jsou lidé, kteří se stále cítí méněcenní přesto, že mají vysoké školy, ovládají cizí jazyky nebo perfektně vypadají. A na druhé straně jsou lidé, kteří jsou v pohodě i s nižším vzděláním a bez cizích jazyků, ale mají takové to přirozené pozitivní sebevědomí. Zdravé sebevědomí ale neznamená aroganci, která vychází z hlouposti a nevědomosti. Jde tu o zdravou sebedůvěru, která vychází v první řadě z důvěry ve výšší vedení a ve výšší JA. To znamená, že pokud je někdo průměrný, ale namlouvá si, jaký je jedinečný nebo božský, tak to bude mít vždy negativní účinek na vztahy. Ale přirozené sebevědomí, když si je ten člověk vědom toho, co ví, a co neví, a je ochoten se dále učit, pracovat na sobě a bere život s humorem, je naopak velmi pozitivní.

Samozřejmě k tomu patří i osobnost. Každý člověk, který ví, co chce a jde si za tím, je přitažlivý. Lidé, kteří se jen tak "motají" životem - např."Něco bych měl studovat, tak tedy studuji, něco bych měl dělat, tak něco dělám, měla bych mít děti, tak je mám, měla bych mít práci, tak pracuji jako servírka, protože tam měli právě volné místo " - nejsou přitažliví pro své okolí a nepůsobí to přitažlivě.

Tato krátkodobá přitažlivost e dána body, které jsou uvedeny výše, ale z dlouhodobého hlediska to nestačí. To znamená, že každý člověk má určité životní priority nebo to, co je pro něj důležité a to, co není. A právě zde musí vzniknout harmonie.
Například: Pro ženu je podstatné mít dům, tři děti a aby bylo všude čisto a uklizeno. Muž nechce mít děti, chce cestovat a pořádek je mu ukradený. Z dlouhodobého hlediska vzniknou konflikty a lidé se rozejdou. Pokud ale každý z nich dokáže ustoupit a přizpůsobit se, s tím že to procento přizpůsobování je 50 na 50, tak vzniká opět harmonie a lidé zůstanou spolu. Zde se dostáváme k bodu, o kterém se píše v každé knížce, a tím je - komunikace. To znamená, pokud komunikace nefunguje a ten člověk neřekne, co vlastně a proč chce a co je pro něj důležité, nebo dokonce ještě horší což je bohužel i nejčastějším případem, má mylnou ideu nebo představu, že "pokud mě někdo miluje a chápe, tak přece musí automaticky sám vědět, co já chci a co nechci ", tak vznikají konflikty. Nejčastěji vznikají takové problémy v intimním životě. Žena neřekne, co se jí líbí, muž neřekne, co se mu líbí, muž si najde milenku, žena si najde milence a rozejdou se. Není to dáno jen tím, že by se člověk styděl, ale častokrát je to dáno i egoismem nebo nesprávnou výchovou. Např. u nich doma se o tom nehovořilo a z toho důvodu si myslí, že je to něco, o čem by se nemělo mluvit. Nebo to považuje prostě za samozřejmé a ani ho nenapadne, že ten druhý by si to nedomyslel.

Pokud ale budou spolu komunikovat a dohodnou se na tom, že muž nebude házet ponožky do rohu, ale v rámci možností to po sobě uklidí nebo umyje umyvadlo, co dosud nedělal, a žena bude ochotna nechat děti 2 týdny u rodičů a cestovat s mužem po světě a řeknou si jeden druhému, co se jim například v intimním životě líbí nebo nelíbí, tak vzniká znovu harmonie. Ještě jednou zdůrazňujeme komunikaci s tím, že často vznikají neshody z toho, že muži a ženy komunikují, agují a reagují jinak. Zde doporučujeme knížku „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“ od Johna Graya. Plus mnoho lidí si domýšlí, "hlavně ženy", nebo berou věci příliš osobně (hlavně muži). Na tomto místě velmi doporučujeme knihu „Čtyri dohody“ od Dona Miguela Ruiza. Další velmi dobrá kniha na učení správné komunikace je „Cítit se dobře s druhými“ od Davida D. Burnsa.

Proto, aby vztah dlouhodobě fungoval je podstatná nejen komunikace, ale také vyjádření lásky a vyjádření úcty. Zde doporučujeme například knihu „5 jazyků lásky" od Gary Chapmana. Každý člověk vyjadřuje a přijímá lásku jiným způsobem. Proto je podstatné, aby oba partneři pochopili, jakým způsobem chtějí lásku přijímat, a jakým způsobem ji vyjadřují. Pro někoho je to vyjádření slovem, pro někoho jiného vyjádření dotykem, pro někoho jiného společně strávený čas, pro někoho jsou to zase služby, které jeden partner dělá pro toho druhého nebo to, že se na něj může spolehnout v určitých kritických situacích. Je třeba změnit svůj pohled na chápání a vyjadrovenie lásky.

Na fyzické úrovni se říká, že máme určité vrozené dispozice nebo charakter, které určuje naše DNA, v magii říkáme, že DNA je určeno karmou člověka. To znamená jeho myšlenkami, skutky, pocity a to nejen z tohoto života, ale také z minulých životů.. A to určuje DNA člověka a tím pádem i tendenci k určitým chorobám nebo k určitému chování. Každé to DNA má na nějakých jiných místech nějaké problémy, nebo karma člověka je na jiných místech problematická, a proto se často přitahují lidé, kteří mají "problémy" úplně na jiných místech tak, aby se jejich karma nebo DNA vyvážilo.

Například i chovatelé vědí, že pokud se kříží rasy, které jsou si vzdálené, tak z toho vzniká něco zdravější a lepší. Pokud se kříží lidé nebo zvířata, která jsou si velmi příbuzné, tak ta problematická část karmy se jen zvětšuje a vznikají chyby. A to je také důvod kvůli kterému nás přirozeným způsobem přitahuje někdo úplně jiný. Slovenka bude fascinována Italem, neboť bude jiný. Ital chce blondýnku, protože je jiná. Je to právě dáno tím, že tato problematická část karmy nebo DNA je na jiném místě, a tím pádem může vzniknout něco lepší.

Z dlouhodobého hlediska je ve vztazích podstatné, aby se jeden partner mohl spolehnout na toho druhého partnera a byl mu věrný. Protože zde nejde pouze o spoléhání se v intimních věcech, ale i v jiných. A tam je důležitá etika. To znamená, že čím je člověk duchovnější, tak tím by měl být etičtější, tím větší spolehnutí je na něj, a tím je větší pravděpodobnost i toho, že vztah bude fungovat. Pokud to samozřejmě ten někdo druhý nebude považovat za slabost.

Ale to je i bod, kde by i ten duchovní člověk měl znát své hranice a věděl říci: "Tak, a odtud už NE!" Duchovní člověk nemá problém zůstat ani sám nebo být sám nějaký čas. A duchovní člověk se vždy bude snažit řešit konflikty prostřednictvím komunikace, ale neduchovný člověk příliš rychle přejde ke myšlence, že to není pro něj / ni ta pravá / ten pravý. To znamená, že jeden má tendenci to vypracovat a druhý má tendenci si zase hned říct, že tam není něco v pořádku a je lepší si pohlídat někoho jiného.

Pokud si člověk mylně myslí, že je pouze tímto tělem, tím je větší pravděpodobnost, že bude psychicky a fyzicky závislý od někoho jiného. To znamená, že bude s někým ve vztahu přesto, že ho ten druhý podvádí, bije, obírá o peníze a podobně. Čím je člověk duchovnější, tím více chápe, že v partnerovi jen hledá své neprojevené Já, a že to mu žádný partner nemůže dát. Kromě toho čím je člověk duchovnější, tím více přebírá odpovědnost za svůj vnitřní, psychický a fyzický stav.

To znamená, že se dokáže dobře cítit i bez partnera. Pokud to ten člověk nedokáže, tak není duchovní a je to jen maska. Duchovní člověk nemůže myslet nebo říci: "Já tohoto člověka musím mít za každou cenu!" Naopak bude mít určité zdravé hranice, za kterými dokáže říci NE! A právě to dělá člověka přitažlivým. Naopak, pokud někdo za někým běhá a vnucuje se mu, je ochoten být s tím druhým za každou cenu, tak je automaticky nezajímavý.