Milostná magie Magické svátky

Samhain - 31.října

Samhain
Samhain (31. október) © claffra - Fotolia.com / pmalenky

Samhain je název keltského svátku, který se oslavuje v noci z 31.října na 1.listopadu. Nastávají zamlžená rána a příchod zimy se nedá zastavit. Přiroda se ukládá k zimnímu spánku. Čas, ve kterém je třeba dořešit svůj vztah k mrtvým. Třeba povzpomínat, posmutnit, ale pustit je zpět. Samhain se proto stal svátkem říše mrtvých - nebo také svátkem duchů.

Posledním říjnovým dnem končí období plodnosti a začíná zima. Všechno kolem nás se zpomaluje a počasí se rychle mění. Přichází čas mrazů a nepohody. Zdá se, že příroda umírá. Je také těžké rozeznat, co je živé a co mrtvé. Opona tajemství se zvedá a světy živých a mrtvých se propojují. Bohyně Hekaté, stará moudra bába, která vládne podsvětí, vystupuje na povrch země, aby nám poodhalila svá tajemství. V řadě za ní přicházejí ti, které jsme už dávno oplakali a přinášejí nám svá poselství. Čas smrti převzal svoji vládu. Není však truchlivý ani děsivý. Přináší moudrost, útěchu, víru a sílu pro další život. Život je nekonečný. Kolo roku se začíná znovu točit.

Bohyně Hekaté se pohybuje na temných, odlehlých místech. Se světem ji spojují sovy. Tito noční ptáci jsou jejími posly. Proto se sovy nejhlasitěji ozývají v listopadu. Nosí zprávy své paní a ona jim za to předává svoji moudrost. V tento čas sedává bohyně velmi často u vrby a zapléta do jejích větví zlé duchy. Vrba je Hekatiným stromem, proto má v sobě kouzlo a sílu, která dokáže chránit. Nejoblíbenějším jídlem bohyně jsou vejce, která v sobě skrývají tajemství, a ryby, které toho vidí mnoho, ale nic nemohou prozradit.

Během Samhainu živí myslí na své zemřelé, které Hekaté přivedla. Ve všech oknách hoří svíčka, aby mrtví našli cestu domů. Na prahy domů se pokládají koláče s jablky a ořechy. Vzácné hosty bude třeba pohostit. Do oken a na prahy se kladou vrbové proutky, aby se do nich zapletli zlí a nežádoucí duchové.

Na okno vedle svíčky si každý člověk položí malý kámen, který si předtím sám našel. Kamínek vás spoji se zemí a nedovolí vám odejít na druhý břeh. V noci ho vhodíte do ohně a tím dáte Hekaté najevo, že tu chcete zůstat celý následující rok.

Původně keltský svátek byl křesťanskou církví potlačený a jakousi náhradou nám zůstal svátek „Památka zesnulých," u nás často používaný výraz „Dušičky." Dušičky si u nás připomínáme 2.listopadu, tedy v den po Svátku všech svatých.

V období Samhainu - Dušiček navštěvujeme hřbitovy, zapalujeme svíčky na hrobech svých blízkých nebo i doma (na okně či při fotografii blízké osoby). Svíčky mají v tento čas i jinou funkci, než jen estetickou. Slouží jako symbol poděkování a projevu úcty k mrtvým, jako „pouliční lampy" na cestu k vám a zase zpět, jejich plamen nám může zprostředkovat jemnou komunikaci s „druhou stranou."