Pohár můžeme vidět buď jako poloplný nebo poloprázdný. To jak to vnímáme závisí na nás samotných. Nezměnil se ani náš partner, ani žádná jiná konstelace. Častokrát to závisí pouze na nás samotných, na co se zaměříme. Co se stane, pokud i nadále budeme žít s růžovými brýlemi? Na to, abychom to dokázali se musíme nejdříve zabývat sami sebou. Když se podíváme do zrcadla, a vidíme, že naše tvář je špinavá, tak se nesnažíme očistit zrcadlo, ale naši tvář. A přesně tak je to i s naším partnerem. Pokud nám něco vadí, tak bychom si o tom měli promluvit s naším partnerem a zamyslet se nad tím, proč nám to vadí.

Například: Pokud jsme svého partnera vždy považovali za skvělého, jak umí vše brát s nadhledem, jaký je sebevědomý, s jakou lehkostí umí vyřešit problémy, a najednou si uvědomíme, že nám tento jeho nadhled překáží, a najednou od něj chceme, aby některé věci začal brát vážně. Je to ale opravdu chyba našeho partnera? Člověk nemůže obecně říci, pokud jsou věci ještě akceptovatelné a odkud už ne, ale může říct: Jděte do svého nitra a prozkoumejte sebe samého. Je můj úsudek opravdu správný? Jediná úvaha, kterou můžeme zvážit, je ta o sklenici, který je napůl plný nebo napůl prázdný. Pokud si začneme partnera opět vážit a budeme se k němu chovat s láskou, tak pak se může opět dostavit efekt růžových brýlí. Nic se nezměnilo, pouze naše vnímání reality!

Díky meditace a introspekci můžeme realitu vždy vnímat přes určité růžové nebo tmavé brýle. Každý problém je zároveň i příležitostí,záleží jen na tom, jak to vnímáme. Samozřejmě, existují i ​​vážné situace, kdy je například někdo nemocný, nemá peníze, nebo zemře, tak pak se nedá hrát navenek, že je vše v pořádku. Je samozřejmé, že není všechno v pořádku a je ok, když si ten člověk popláče nebo chvilku ponadáva, ale podstatná je zde míra. To znamená: Jsem smutný / á půl roku nebo několik hodin? Je někdo na někoho rozzlobený 40% svého denního času nebo 10 minut a potom na to zapomene? Je někdo po smrti někoho blízkého smutný půl roku nebo pár dní či hodin?
Člověk by se měl zaměřit na to, aby problém odstranil, a to může nejlépe když zaměřuje svou pozornost na řešení problému a ne na problém samotný.

Samozřejmě, že člověk má zdravotní nebo finanční problémy, ale ty jsou řešitelné, a když rozšíříme naše vědomí a otevřeme se novým možnostem, tak se z problémů mohou odzrazu stát nové příležitosti.

Ztratili jsme naši práci, ale co když máme možnost najít si ještě lepší? Možná můžeme konečně uskutečnit naši nezávislost, a to, co nás baví udělat naším povoláním. Je to opravdu tak špatné? Co se stane, když nás naše zdravotní nebo finanční problémy donutí zacházet jinak s našimi penězi nebo s našim zdravím? Co se stane, pokud přestaneme kouřit nebo začneme s jógou nebo meditaci? Pak se může těžká rána osudu stát pro nás novou šancí a náš osud může nabrat úplně jiný směr!

Problémy ve vztahu vznikají tak, že u toho druhého na začátku pociťujeme radost, lehkost a máme pocit, že náš život se stává pestřejší. Co, když tuto radost, lehkost a pestrost vyvoláme u sebe a pak to přeneseme i na našeho partnera? Vždy se najdou věci, které nás umí vytočit, nebo na které se umíme postěžovat, ale existují i ​​věci, ze kterých se můžeme těšit. Ať už je to chutné jídlo, super počasí, pěkná procházka v parku, nebo je to nějaká drobnost, kterou jsme si pořídili pro sebe nebo pro svého partnera. To nám může dát tolik radosti. To neznamená, že problémy nevidíme nebo že nemůžeme pracovat na jejich řešení. Ale jde o to, abychom se těmito problémy nezničily a jednoduše si užívali život i navzdory těmto problémům. Víme si přestavit naše vlastní podvědomí a znovu pociťovat radost ze života.

V mnoha vztazích to po určitém čase jde všechno dolů vodou, protože se vracíme zpět k našim starým vzorcům chování. Můžeme se ale přeprogramovat afirmace, meditaci nebo introspekcí. Každý je pro takové afirmace nebo hypnózu obzvlášť vnímavý hlavně ráno, nebo předtím, než jde spát. Proto vám doporučujeme, abyste si ráno nebo večer představili, jaký chcete být, jak chcete reagovat, nebo to, co chcete dosáhnout. Ztotožnit se s touto představou. Pokuste se meditovat a soustředit se na svůj vlastní dech. Tak se dostanete do stavu meditačního transu, ve kterém dokážete koncentrovat svou pozornost, a kde se dokážete přeprogramovat. Problémem našeho podvědomí je, že většinu věcí, které děláme, děláme automaticky. Tento automatický modus nám pomáhá chránit si naši energii. Když jsme se učili například chodit, tak to bylo pro nás namáhavé. Když jsme se učili jezdit na autě, bylo to také namáhavé. Když jsme se to už ale naučili, tak mozek přechází na automatismus, který je nenamáhavý. Problém ale nastává, pokud jsme zvyklí určitým způsobem agovať nebo reagovat s naším partnerem a tyto reakce nejsou pro nás dobré.

Pokud na to naše podvědomí není připraveno, tak potom kouřit nepřestaneme. Proto je důležité se tím zabývat. Proč to dělám? Člověk si musí představit, jaký by chtěl být, a následně se s touto představou ztotožnit. Je při tom opravdu nápomocné vést si nějaký deník. Tam si můžete zapsat, jak se cítíte, jaké máte cíle, a jaké byste chtěli mít vlastnosti. Jak chci reagovat, jak se chci chovat, jaký vztah chci mít? Vést si takový deník se vám může zdát být dětinské, ale opravdu to pomáhá..

Pokud to budeme dělat pravidelně, tak to bude mít na naše podvědomí velký vliv. Každý, kdo dosáhl velké věci, jejich dosáhl / dosáhla, protože on / ona měl / a své cíle přímo před očima a neustále na ně myslel / a. On / ona si své přání neustále činil / a, a to až do doby, kdy to dokázal / a. Tuto sílu našeho podvědomí bychom měli použít i na přeměnu nás samotných. Pokud budeme i nadále žít náš život tak jako dosud, tak žádnou změnu nedosáhneme. Měli bychom se zabývat našimi myšlenkami, pocity a naším podvědomím, a pravidelně bychom si měli do deníku zapisovat, jaký bychom chtěli být, a to na všech úrovních: na finanční úrovni, vztahové, zdravotní, pracovní, duchovní, spirituální…

Velmi často se stává, že lidé mají špatnou motivaci v tom, že chtějí vydělávat spoustu peněz, aby mohli žít klidným životem. Ale bude to pak tak i opravdu? Bohatí lidé mají pak strach o své peníze! Možná chcete hodně peněz kvůli tomu, abyste získali uznání? Myslíte si, že ho takto získáte? Co když na vás budou pak lidé dívat s nedůvěrou, neboť si budou myslet, že máte něco s mafií nebo že jste k penězům přišli nekalými praktikami? Člověk si peníze může přát, ale motivace by měla být hluboce zakořeněná. Chci udělat například něco dobrého pro sebe, pro mou rodinu, pro své okolí, chci pomoci dětem z dětského domova. Nebo chci udělat něco pro přírodu, nebo chci poskytnout jiným lidem práci a jistotu. Pokud se vaše motivace týká i druhých lidí, tak potom je očividně větší a s problémy budete zápasit houževnatěji, a jen tak snadno se nevzdáte!

Zdá se, jako by to s partnerskými vztahy nemělo nic společného, ​​avšak každý považuje toho druhého za přitažlivějšího, když ví, že on/ona chce a dokáže dosáhnout svých cílů, že se pozitivně směje a takovýmto přístupem prochází životem! To vše se dá naučit. Doporučujeme vám přečíst si knížku: „Zázračné ráno“ od Hala Elroda. ato knížka obsahuje množství technik, které vám pomohou změnit vaše podvědomí, abyste mohli uskutečnit své vlastní cíle.. Častokrát víme zcela přesně, co nás odděluje od štěstí, nebo od dobrého vztahu a přesto to neděláme. Pokud na přeprogramování svého podvědomí použijeme meditaci nebo hypnózu, tak pak se budeme vyvíjet zcela jiným způsobem, a už nebude více existovat to napětí mezi našim vědomím a podvědomím, a otevřou se nám tak dveře k dalším možnostem.

V předchozím článku jsme již hovořili o tom, jak zacházět se závislostí. O tom, že potřeba osvobodit se od závislosti, souvisí s porozuměním jistých skutečností. Tomu, že samota není špatná, a vlastně nejsme sami, a naše štěstí není závislé na tom, zda jsme s tím nebo jiným partnerem, či bez partnera. Víme, že se to snadno říká, ale těžší dělá. Je to o našem vnitřním přijetí toho, v co věříme. To, v co věříme je hluboce zakořeněné v nás. Ovládá nás to natolik, až se stáváme závislí na své víře. Opravdu silně věříme, že potřebujeme právě tohoto partnera pro svůj život. Dokonce je to tak naléhavé, že máme pocit, že bez něj - či bez ní - náš život nemůže být šťastný, nebo úplný. Je to tak silné, že to v nás vytváří jakýsi pocit bezpečí. A toto je to kritické místo, kde končí láska a začíná závislost. Kde opouštíme lásku jako svobodný cit, který nás povznáší ve všech ohledech života. Cit, který náš život dělá barevnější a voňavější, kdy se opravdu zdá, že svět je tím nejkrásnějším místem pro život. Zaměňujeme jednoduše volnost za závislost, protože se nám přece jeví, že právě ty společné chvíle jsou příčinou našeho štěstí. A proč o ně přicházet? Vždyť prostě stačí být s ním - ať s ní. Věříme tomu, že jen když jsme spolu je to ONO. V podstatě se to takto jistý krátký čas dá vydržet, ale nikdy to dlouhodobě nefunguje. Z jednoduchého důvodu. Vklouzly jsme do jedné velké iluze, jak do zlaté klece. Vždyť je krásná, ornamentoví a ještě k tomu zlatá. Buďme v ní spolu, protože se milujeme a nic jiného, ​​ani nikoho jiného, ​​k tomu přece nepotřebujeme.

Dává nám bezpečí a jistotu. Vidíme z ní přece dobře ven, a k nám dnu nemůže nikdo, koho nevpustí. Přesně tuto začíná omezování svobody vašeho partnera, ačkoli je to ten správný partner pro váš život. Pokud začnete s touto klamavou hrou na lásku, nemůže to vést ke štěstí nebo harmonii. Jediné k čemu to vede je boj o moc .

Podívejme se však na situaci z trošku odlišné perspektivy. Sledujme vztah s nenaloženým a nezávislým pohledem. Opravdu to udělejme jako nezaujatí diváci. Pozorujte se v té situaci. Vnímejte jaké je to cítit se závislý - ať závislá - na tom, co partner řekne, jak odpoví na váš telefonát. Jaké je to cítit se závislý - ať závislá - od toho jako partner reaguje, nebo jak se chová? Jaké jsou důsledky toho rozhodnutí, že chcete být jen s touto osobou? Co získáte? Je to opravdu to štěstí, o kterém jste snili a které jste hledali? Co jste ztratili, pokud jste partnera upřednostnili před mnoha jinými věcmi, které jste mohli mít, či akcemi, na kterých jste se mohli zúčastnit? Všimněte si také jiné své vztahy. Vztahy s dobrými přáteli nebo členy rodiny, na kterých nejste závislí. Se kterými vám je jen jednoduše dobře. Zjistěte, co je tam jiné. Jak se cítíte tam? Co je tam odlišné?

Dělejte své pozorování upřímně a čestně. Vidíte, o co jde? Vy zjistěte, co chcete cítit. Vy rozhodněte, co uděláte. Jedině vy sami se sebou to můžete udělat!