Býk jménem Nandi, sloužil jako dopravní prostředek pro Šivu a Párvatí. Putující se chtěli podívat na svět a po nějakém čase přišli do vesnice, kde se jim lidé smáli. Dobírali si je, protože kráčeli naboso, nechtěli vzbudit velkou pozornost, chtěli si jen všechno prohlédnout. Nyní oba vysedli na Nandiho, aby se vyhnuli drbům. V další vesnici byli lidé rozhněvaní, že jedou na býkovi, prý, že nemají srdce, říkali obyvatelé vesnice. V další vesnici měla jít na Nandim , Párvatí a Šiva chtěl kráčet vedle ní, aby se vyhnuli pomluvám. Lidé však nebyly znovu spokojeni, protože kráčel vedle ní, byl idiot a Párvatí byla egoistka, která se jako princezna vezla na zvířeti. V další vesnici se vyměnili, ale ani to nebylo dobré.

Tento příběh lze nalézt v mnoha knihách v Indii Smysl, který se skrývá za ním, je velmi jednoduchý, nemůžete vždy všem lidem vyhovět, tak, jak si to přejí, nezáleží na tom, co si o vás myslí ostatní, pokud víte, kdo jste a proč děláte to, co děláte. Samozřejmě, měli byste vždy vzít v úvahu názor odborníka, ale otázkou je, zda vás osoba, která vás kritizuje, miluje a rozumí vám. Pokud naopak není připravena pomoci vám nebo cokoli jiného, ​​tak potom nemusíte této osobě věnovat dále svou pozornost. Lidé posuzují a odsuzují příliš rychle a tito lidé to nedokážou dát do pořádku nebo pomoci. Pokud chtějí někoho kritizovat, tak to i udělají, rychle zjistíte, zda je to pozitivní kritika, která by vám měla pomoci nebo zda chtějí kritizovat jen negativně. Pokud jsou záměry negativní, tak na to prostě zapomeňte, protože tato osoba prostě nezapadá do vašeho zdravého životního obrazu. Lidé rádi hodně povídají, avšak až na skutcích vidíme, zda jejich slova mají i váhu. Musí mít jasno v sobě samém, měly by být spokojeni sami se sebou. Nejde o to, abyste dělali to, co od vás chtějí jiní nebo to, co chce váš ex-partner, jak byste se měli změnit. Jde o to najít sebe sama, abyste byli šťastný.

© Pavol Malenký I Marion Daghan-Malenky I Daghan-Malenky GmbH

V bříšku těhotné ženy byla dvojčata. Jednou se jedna z nich zeptala svého dvojčete, zda si myslí, že život pokračuje dál, i když budou venku. Dvojče zde odpověděla: "ano, musí pokračovat dál, možná jsme tu jen proto, abychom se připravili na to, co nás čeká."

Jedna dvojče byla velmi skeptická a na rozdíl od té druhé to považovala za hloupost. Řekla, že po narození není žádný život a jak by to mělo podle ní vypadat.

Jedna z nich plná naděje a snů řekla: "Možná je tam, kde se dostaneme více světla a možná tam můžeme sami chodit a jíst našimi vlastními ústy."
Ta druhá plná skepticismu a pochybností řekla: "Nebudeme tam chodit a jíst ústy, jak by to bylo možné? To je přece nesmysl. Naše šňůra je příliš krátká na to, abychom venku mohli chodit. Šňůra nás živí a dodává nám energii, bez ní nemůžeme přežít. "